Kdo se rozhodne budovat svépomocí podlahové topení a důvěřuje suchému systému pokládky, bude se zajímat o tloušťku izolace pod podlahové topení, o rozměry a vlastnosti systémových desek pro podlahové vytápění, topných hadic, rozdělovače a dalších komponent, které jsou k výstavbě zapotřebí. Výhodné je poradit se s instalatérem topenářem a následně společně vybírat a nakupovat všechny části topné soustavy na jednom místě ve specializovaném e-shopu.
Jakmile máte nakoupeno, můžete se pustit do svépomocné akce, ta je zpočátku jednoduchá, protože jde o čistě mechanické pokládání izolací, desek a hadic, a jakmile máte hotovo, přichází na řadu instalatér, který celé zařízení oživuje. Oživení podlahového topení spočívá v zapojení topných okruhů do rozdělovače a připojení rozdělovače ke zdroji tepla, což je výhodné například v případě krbové vložky s výměníkem. Tímto způsobem pak máte vyřešen velmi komfortní a levný způsob vytápění domu po celou dobu zimní sezóny a jste zcela nezávislí na dodavatelích energií. V případě nutnosti je možný samosběr dřeva nebo třeba i šišek, je tedy málo pravděpodobné, že byste v zimě ve svém příbytku strádali chladem.
Podlahové topení poskytuje mnohem lépe rozložené teplo v obytném prostoru, než radiátory, je to vcelku logické, když se teplo šíří z celé plochy podlahy, zatímco od radiátoru pouze úzkým koridorem směrem vzhůru, a teprve poté, co se zahřeje strop, šíří se teplo odtud do spodních vrstev. U radiátorů se stává, že máte u podlahy i výrazně chladněji, než u stropu, a v zimě vás to nutí oblékat teplé ponožky nebo zcela zbytečně přetápět tak, aby vám nebyla zima na nohy. Přitom chlad od nohou je nejen nepříjemný, ale i nezdravý. Krátkodobé otužování třeba bosonohou chůzí ve sněhu je příznivé, ale nikoli dlouhodobý chlad od nohou v domácím prostředí.