Panuje u nás docela velká drahota, že? Ceny už prý sice oficiálně nerostou tak rychle jako donedávna, jenže to je chabou útěchou pro ty, kdo už i tak mají hodně hluboko do kapsy. Protože je-li draho, je to nepříjemné. A mají-li lidé finanční obtíže, nepotěší je moc, že se tyto stupňují méně než v posledních letech. A co s tím my lidé děláme? Pochopitelně se v mnoha případech snažíme ze všech sil ušetřit na čemkoliv, na čem se jenom ušetřit dá. A v tomto ohledu jsme si docela podobní s generací žijící za socialismu. Tedy šetříme na jídle, na topení a elektřině.
Protože často ani není nic jiného, na čem by se šetřit dalo. Ale znáte to – do jisté míry se dá jíst méně a volit si levnější pokrmy, můžeme se doma klepat v jednom svetru navíc a třeba i důsledně zhasínat světlo, ale možnosti tu nejsou neomezené. A kdybychom se rozhodli ještě víc ušetřit na elektřině, to už bychom žili potmě a ani si neuvařili a neohřáli vodu. Takže ani na elektřině už víc neušetříme. Nebo že by ano? U elektřiny je vlastně pořád ještě možnost snížit výdaje. A ty se dokonce podařilo některým z nás snížit na nulu. A kdo jsou ti šťastní?
Pochopitelně ti, kdo přešli na solární energii. Protože elektřina vyrobená ze slunečního světla nestojí nic. Nic kromě toho, co zaplatíme za takové solární panely na dům, když si je pořizujeme. Ty se jednoduše koupí, nechají se nainstalovat a pak už je elektřiny dost. A distributoři, kteří nám rostoucími cenami proudu v minulém období tak zatopili, mají smůlu. Ti už od nás nemusí uvidět třeba ani korunu. A že tedy při pohledu na účty závidíte těm, kdo mají své solární panely a svou elektřinu? Klidně jim závidět můžete. Ale můžete si stejný zdroj elektrického proudu pořídit i sami. Je to docela snadno dostupná záležitost, která i vám může do budoucna zajistit nulovou cenu elektřiny.